Macwelt vám přeje dobré ráno!
Funguje to i tehdy, když ho nevidíte nebo jen řídce jako teď v jeho první čtvrti, ale jinak, než si většina lidí myslí: Měsíc. Dokonce i ti, kteří si myslí, že fáze měsíce mají něco společného s vlasy nebo růstem rostlin, vědí, že je zodpovědný za příliv a odliv spolu se sluncem a také zemí.
Gravitační účinek Měsíce má však pro Zemi nesmírnou výhodu: protože stabilizuje rotaci planety, bez satelitu by se divoce kolébala a život by se pravděpodobně jen obtížně rozvíjel, kdyby se tropické zóny staly polárními oblastmi. geologicky velmi krátkou dobu a naopak.
Měsíc zároveň slapovými silami zpomaluje zemskou rotaci, takže v době dinosaurů byl den o pár hodin kratší – a za 100 milionů let bude výrazně delší. Mezitím se Měsíc stále více vzdaluje od Země a jeden velmi vzdálený den již nebude doprovázet Zemi, ale bude se kolébat kolem Slunce jako velmi velký kus skály.
Den měsíce je v kalendáři vždy 20. července, nehybný, protože není vázán na fáze měsíce. Den památky připomíná 20. červenec před 54 lety, kdy lidé poprvé vstoupili na Měsíc. V Evropě to bylo už 21. července, ale protože šlo o misi NASA, je datum v Houstonu zásadní.
Proč lidstvo navštívilo Měsíc? Jednoduše: protože tam je. A protože některé experimenty a zkušenosti nelze automatizovat. Měsíc ve smělých plánech slouží i jako odrazový můstek pro další cesty do vesmíru, jeho nízká gravitace usnadňuje starty ve směru k Marsu nebo ještě dále od matky Země.
Jelikož se však voda v krystalické formě na satelitu dosud nacházela pouze v beletrii (např. v „For All Mankind“), s měsíční základnou se to tak rychle nestane. Návštěva Marsu, která je naplánována nejdříve na třicátá léta 20. století, zřejmě také pořádně vystřízliví.
Sousední planeta prostě nemá dostatek hmoty, aby trvale udržela atmosféru, kterou život na Zemi potřebuje. Mars se může přesunout do obyvatelné zóny asi za miliardu let, protože Slunce se pak výrazně oteplí a život na modré planetě shoří, život, jak ho známe, na Marsu nebude. Ale možná jiná forma života.
Když se obyvatelé rudé planety jednoho dne podívají k obloze, hned uvidí nad svými hlavami dvě měsíční vejce: Phobos a Deimos – strach a hrůzu, pojmenované po válečných koních Arese, boha války z řecké mytologie. Římané mu dali jméno Mars, takže tam venku zápasí nebeská tělesa s gravitací v řecko-římském stylu.
Mars – planeta a ne římský bůh – obdržel v tento den před 47 lety svou první vysokou návštěvu ze Země v podobě sondy Viking 1, která poskytla první detailní snímky povrchu.
Země je mnohem přívětivější, takže bychom se měli ze všech sil snažit, aby to tak zůstalo.
Zdroj: macwelt.de
